Odstranění problémů místo léčby příznaků

Léčba příznaků místo odstranění problémů, i tak by mohlo být nazýváno zdravotnictví 21. století. Důvody jsou na první pohled zřejmé, ale změna pravděpodobně v nedohlednu.

Času málo, starostí mnoho a sebemenší zájem o jakoukoliv změnu nulový, je obrázek průměrného člověka dnešní doby. Myšlení nastaveno na automat, nakoupit raději vše v nejbližším supermarketu než se pokusit něco samostatně vypěstovat, se vším tiše souhlasit a následně nahlas nadávat. Nelze nezmínit péči o vlastní zdraví, kdy návštěva lékaře nebo dokonce vyležení chřipky v posteli, začíná být výsadou pouze nezaměstnaných. Většina zaměstnaných si při zdravotních problémech raději místo oběda odskočí do lékárny a zakoupí předražené prášky bez předpisu známých z reklam a letáků.

Pokud už se člověk vypraví k praktickému lékaři, má na rozdíl od naordinované samoléčby reálnou šanci, že se fyzických potíží zbaví. Lékař obvykle provede odběr krve, ze kterého lze zjistit příčinu problémů a podle toho je zahájena léčba, například příslušnými antibiotiky. Na základě odhalení problému, může tedy dojít i k následné léčbě příznaků. Dalo by se říci, naprosto jednoduchý a přirozený proces. Ne vždy to je ale pravidlem. I když se některé příznaky na první pohled vážou na jasně dané příčiny, jsou oblasti zdravotnictví, kde je toto velmi obtížné rozeznat.

Trápí-li pacienta hlava spojená s psychickými problémy a všechny vyšetření dopadly v pořádku, přichází stanovení diagnózy lékařem – psychiatrem. Dle příznaků, které pacient popíše, není většinou nic složitého problém pojmenovat a nasadit příslušnou medikaci. Existují určité vzorce chování, dle kterých se následná diagnóza stanoví, vypíše se zdravotnická dokumentace a člověku se v důsledku předepsaných léků uleví. Pokud nedojde k situaci, že by pacient léky špatně snášel, není důvod, aby léky nezabraly. Pacient užívá léky a zdá se být uzdraven. To, že tomu tak není, pozná ve chvíli, kdy dojde k vysazení těchto léků. Důvod je naprosto prostý a není k jeho rozpoznání nezbytné ani studium Vysoké školy. Je jen škoda, že lékaři, kteří školu studovat museli, nedokážou občas pochopit fakt, že bez jasně rozpoznaného důvodu problémů, nemohou nikdy zdárně vyřešit a vyléčit příčinu.

Co je však velmi důležité zmínit je fakt, že problém rozeznávání skutečných problémů a následného řešení příznaků a důsledků, není problémem pouze lidí. Toto téma se kromě lidské populace týká i zvířat, která si na rozdíl od lidí nedokážou říci, co je trápí. Zvířata jsou závislá pouze na svých lidech, kteří musí posoudit, co je pro ně nejlepš, a zda všechny konvenční metody jsou vždy nejlepší pro jejich zvíře. Možná by občas stálo za to zamyslet se, zda není čas pro změnu v léčbě, terapii a především fakt, že i ta na první pohled nejjednodušší metoda léčby, může být tou nejúčinnější.

Kultura Z archivu

Návštěvy u pana Greena – když homosexuál pomáhá židovi

Ross Gardiner je úspěšný mladý muž z dobře situované rodiny, který by mohl mít vše, na co jen v životě pomyslí. Jedinou, o to intenzivnější bolest v životě, mu způsobuje nepochopení a odsouzení jeho homosexuální orientace. Ross Gardiner je úspěšný mladý muž z dobře situované rodiny, který by mohl mít vše, na co jen v životě pomyslí. Jedinou, o to intenzivnější bolest v životě, mu způsobuje nepochopení a odsouzení jeho homosexuální orientace u vlastní rodiny. Pan Green, o dvě generace starší ortodoxní žid, žije po smrti své ženy osamělým životem.

Rozhovor s hercem a režisérem Miroslavem Táborským

Potvrdí V hodině rysa existenci zázraku?

Život ochotníkův – rozhovor s Petrem Bendlem

Divadlo v Řeznické představilo Relativitu

Kolečkova Kleopatra nastavuje zrcadlo

Miroslav Táborský exceloval v Blázinci a přidal k tomu rozhovor

Luba Skořepová

Útěky za vlastní identitou

AnderSen – návrat k dětským děsům